Dagmar Kludská spisovatelka a kartářka,
narozená 28.8.1944 v Praze, rozvedená. Podnikatelka - spisovatelka.
Rodiče Josef K. 1902 - 1983, spolumajitel cirkusu
a Božena Kludská - Jungová 1910 - 1985 v domácnosti.
ST Gymnázium Praha 4. Zájmy, psaní, hudba - jazz, ezoterika, tanec, psychologie, Krédo: Kdo pozitivně myslí, ten pozitivně jedná
a tomu se i dějí pozitivní věci. Práce 1959 - 62 artistka, Čsl. cirkus, 1963 - 65 zpěvačka, PKS Praha (uměl. agentura), 1959 - 68 tanečnice a zpěvačka, Pragokoncert. 1979 - 89 dělnice, Nár. podnik Výtahy. Mezi tím mateřská dovolená (4 děti). Dagmar Kludská se narodila ve znamení Panny jako třetí dcera ze čtyř rodičům, jejichž jméno úzce souvisí s cirkusem Kludský.

Její dětství by se dalo nazvat jednou velkou šňůrou cirkusových vystoupení.
Byla podvyživené bledé dítě, trpící těžkým bronchiálním astma. Školu měnila každý týden a tak jí nejvěrnější kamarádkou byla malá opička Kiwi. Zkoušela všechno možné tanec, step, žonglování, jízdu na koní, cvičení na hrazdě,
a nakonec s ní maminka nacvičila číslo s třiceti ochočenými holoubky s nimiž procestovala celou Evropu. V šestnácti letech se na zájezdě v Itálii seznámila
s řeckou tanečnicí a kartářkou Penelope, která ji poprvé seznámila s tajemstvím karet. V této době však chtěla především zpívat a tak se v osmnácti letech vydala na dráhu profesionální zpěvačky. Když jí bylo devatenáct let, vystupovala
s různými kapelami v Chebu, Sokolově, Liberci, Praze a v Karlových Varech,
kde se seznámila se svým budoucím manželem a otcem jejich čtyř dětí Roberty (1966), Ivety (1968), Miroslava (1972) a Adriany( 1980). Manželství trvalo patnáct let než došlo k rozvodu. Jako žena samoživitelka se snažila postarat
o rodinu a čtyři malé děti jak se dalo. Neštítila se žádné práce.

Byla deset let mazačkou výtahů, pokojskou, listonoškou, prodavačkou, servírkou, vypomáhala v domácnostech s úklidem. Občas svým známým
a kamarádkám vyložila osud z karet. Po revoluci se rozhodla svou činnost oficiálně zlegalizovat a stala se řádně registrovanou profesionální kartářkou.
Její stále se rozrůstající klientela začala být inspirací k příběhům, jež zaznamenala ve své první knize Srdcová dáma, kterou vydala v roce 1992.
Další knihy na sebe už nedaly dlouho čekat a z kartářky se rázem stala i spisovatelka. Dnes už má na svém kontě patnáct vydaných knih. Avšak ani spisovatelkou se nestala přes noc. Přes třicet let si své historky psala do šuplíku
a už jako studentka gymnázia vedla studentský časopis a cirkusový časopis. Každodenně se setkává s lidskými osudy a pomáhá lidem řešit problémy, zachraňovat manželství, i když jí samotné se nevyvedlo ani druhé v pořadí.
Snad právě proto s odstupem času a na základě svých vlastních životních zkušeností dokáže svou moudrost předávat ve svém výkladu i v knihách a naprosto právem je přezdívána Srdcová dáma.